Výlučná vlastnost člověka

Svým románem Výlučná vlastnost člověka se známý francouzský autor Robert Merle vrací k tématu, které už jednou úspěšně zpracoval v knize Až delfín promluví, k problematice dorozumění člověka a zvířete. Americký vědec Edmund Dale a jeho manželka se rozhodnou adoptovat právě narozenou šimpanzici, které dají jméno Chloé. Vychovávají ji na farmě jako vlastní dítě a naučí ji ameslanu, posunkové řeči, kterou v USA používají neslyšící. „Projekt Chloé“ je úspěšný, šimpanzice je schopna tímto způsobem nejen komunikovat, ale dokáže jazyk i tvůrčím způsobem rozvíjet a vytváří si velmi diferencované vztahy ke všem členům domácnosti Daleových. Rodina ji miluje, méně už obyvatelé blízkého městečka. Jak Chloé dospívá, stále více se v ní sváří její zvířecí atavismus s „lidskou“ výchovou. Její fyzická síla, nekontrolovatelné výbuchy vzteku a snadná vzrušivost se stávají vážným nebezpečím i pro členy rodiny Daleových, kteří se však přesto nemohou odhodlat k tomu, aby vrátili Chloé do zoologické zahrady.