Osudu neutečeš

„Někdy zavřu oči a mám pocit, že se to nikdy nestalo… Začalo to tak nevinně.“ Odmlčela jsem se a na pár vteřin se zasnila, dveře uplynulých událostí se přede mnou začaly pomaloučku a zlehounka otevírat. Nejdříve jsem spatřila bílý opar, ale vzápětí se zcela zřetelně vynořovala minulost. Studentka gymnázia Natálie Pešková není na škole oblíbená. Příliš inteligentní a zlobivá, příliš svérázná a kontroverzní, aby měla nějaké kamarády. Vynikající známky z předmětů doplňuje dvojka nebo trojka z chování. Matka, alkoholička, ji nepohladí, neobejme, a otec, který by možná projevil nějakou dávku citu, už umřel. Spolužačka Aneta chce po Naty malou službičku, za kterou jí zaplatí. Potřebuje vyzvednout podivný balíček z domova důchodců, kde umřela Anetina babička. Naty to udělá – snad kvůli penězům a možná kvůli bývalému kamarádství. Po návratu domů si zapálí marihuanu a ze zvědavosti otevře balíček, kde najde deník Anetiny matky a fotku Anetina otce, nyní slavného hudebního skladatele, jehož Aneta nikdy nepoznala. Naty raději neměla ten podivný balíček otevírat. Druhý den ráno se probudí a už ji nebaví po matce uklízet zvratky. Sbalí si ruksak, hodí do něho občanský průkaz Anety, klíče, deník a zastaví se až v motorestu, kde zhlédne večerní zprávy. To, co spatří, ji šokuje. Po tragické události, v níž byla děsivým aktérem, aniž to tuší, se chladnokrevně rozhodne ukrást Anetě život. Když má konečně pocit, že nalezla to, po čem toužila, naráží na problém. Její nový otec má milenku, nevyrovnanou, žárlivou psycholožku Terezu. Mezi dívkami vypukne tichý boj – kdo s koho. Naty se musí poprat nejen s ní, ale i s jinými životními náhodami, ovšem lstí a chytrostí zatím vše bravurně zvládá… Až do chvíle, kdy dostává dopis od policie. Z jeho obsahu zjistí, že opilá Aneta kdysi řídila auto a porazila cyklistu, který skončil na vozíčku. Náhle ji minulost a záměna identity začíná dohánět na každém kroku...