Albert Camus - Padesát let od úmrtí

Padesát let od smrti francouzského spisovatele Alberta Camuse je výročím, které by rozhodně nemělo zapadnout. Zachycení absurdity lidské existence Camusem je mistrovské. Camus se stal hlavním představitelem francouzského existencialismu, i když sám se k němu příliš nehlásil. O tom, nakolik je jeho dílo aktuální i dnes, pojednává nový sborník Centra pro ekonomiku a politiku. V části A uveřejňujeme texty ze semináře "Albert Camus – padesát let od smrti" z 6. ledna 2010. Profesor Miloslav Bednář z Filozofického ústavu Akademie věd ČR vykládá Camusovo pojetí absurdity jako výraz polovičatosti moderního myšlení. Václav Jamek z Ústavu románských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy hodnotí Camusovo literární dílo. Vedoucí katedry filozofie Vysoké školy ekonomické v Praze Ján Pavlík vsazuje Alberta Camuse do kontextu filozofické tradice. Jiří Pechar z Filozofického ústavu Akademie věd ČR vyzdvihuje Camusovu etiku lidské solidarity. V části B přinášíme další zajímavé doplňkové texty. Spisovatel Benjamin Kuras se zaměřuje na vztah Alberta Camuse a Jean Paul Sartra. Profesor Fakulty sociálních věd UK Miloslav Petrusek načrtává recepci Camusova díla v Čechách. Eva Oldřichová-Beránková z Ústavu románských studií FF UK vykládá Camusovu jazykovou zdrženlivost jako konzervativní ctnost. Režisér Jiří Svoboda vzpomíná na objevení Camusova díla jako na zjevení. Redaktor Hospodářských novin Jiří Sládek přetiskuje svůj článek, podle něhož francouzský prezident Nicolas Sarkozy pohněval francouzské intelektuály tím, že chce přestěhovat Camuse do pařížského Panthéonu. Právník Pavel Vedral připojuje pár glos k Albertu Camusovi. Farářka Církve československé husitské Michaela Procházková polemizuje s Camusem jako ateistou. V části C přetiskujeme tradiční přílohy – tentokrát úryvky z díla Alberta Camuse. Jde jednak o kapitolu z eseje "Mýtus o Sisyfovi" (1942) o absurditě lidské existence, ze stejné knihy kapitolu vykládající Mýtus o Sisyfovi. Nechybí ani kapitola z Camusovy knihy "Člověk revoltující" (1951). Camusova klíčová díla jsem měl příležitost číst už v mládí. Camus byl v dobách komunismu úžasným objevem. Předmluvy Ivana Svitáka byly prorocké. Camus se svou revoltou proti režimu se stal zdrojem k rozbíjení marxistické doktríny. Potřeba revolty obsažená v "Člověku revoltujícím" byla výzvou k aktivitě. Věřím, že sborník Centra pro ekonomiku a politiku najde pozorné čtenáře.