Bubu z Montparnassu

Příběh pařížského pasáka Mořice řečeného Bubu a jeho dívky Berty. Reprint první českého vydání z roku 1919 v překladu Jaroslavy Vobrubové-Veselé. Kniha vychází spolu s knihou Jana Kellera Odsouzeni k modernitě, v níž je jeden z esejů věnován právě tomuto příběhu. Charles-Louis Philippe (1874–1909) patřil k oblíbeným autorům Vítězslava Nezvala, S. K. Neumanna a dalších představitelů avantgardy a proletářské literatury. E. F. Burian zpracoval v roce 1927 příběh Bubu z Montparnassu do stejnojmenné opery (libreto napsal společně se Ctiborem Blatným). Za pozoruhodného autora ho považoval F. X. Šalda, který o něm v nekrologu mj. napsal: „…jest snad úplně neznámý našemu obecenstvu i mladé literatuře, a přece má mnohem větší hodnotu uměleckou a básnickou než devět desítin toho, co se překládá u nás z moderní literatury francouzské. – Philippe byl básník (třebas psal prózou) světa vyděděnců a ubožáků, básník prostý vší sentimentality, velmi autentický, a proto ve svých chvílích i veliký a monumentální. Philippe byl, chcete-li, naturalista, poněvadž psal o prostitutkách a tulácích velkoměstských, ale naturalista ne observance Zolovy, nýbrž Dickensovy a ještě více Dostojevského. Poznal vroucně horečným planoucím okem svět bídy a utrpení a vyvolával jej bez frází, bez obžalob, bez ospravedlňování, bez plaidoyerů jako děsivý svět nutnosti a osudnosti: v tomto zorném úhlu byla jeho umělecká síla…“