Německo a světový mír

Nacionální socialismus Německo vyvedl ze stavu politického a morálního úpadku. Představa, s níž se člověk mimo Německo často setkává, že Hitler má být nějaký uzurpátor, který na sebe strhl nejvyšší moc státním převratem, nemá s pravdou a skutečností nic společného. Krok za krokem byl vynášen výš a výš hlasy svých voličů, zvláště pak hlasy pracující části národa, až nakonec musel převzít jako vůdce největší a nejsilnější strany odpovědný post říšského kancléře a Vůdce Říše. Obyčejný selský rozum sama od sebe napadá otázka: co jsou vlastně peníze? K čemu má být nesmírné množství peněz, když se má hromadit v bankách? Nejsou „peníze“ fantomem, klamnou hodnotou, která zaklíná lidi? A není skutečnou hodnotou práce, všechno to, co vytváří neúnavná práce rukou a hlav? Němci každopádně prostřednictvím neúnavné práce vytvářejí nehynoucí hodnoty, zatímco takzvané peníze obíhají v kruhu. Ve Třetí říši se také ptají: proč by měli lidé, ohrožující veřejný pořádek a bezpečnost, být dobře zaopatřeni v udržovaných ústavech, zatímco zdraví lidé ochotní pracovat žijí v tak stísněných podmínkách, že nemohou ani pomyslet na manželství a domov důstojný člověka! Vypustit po odsezení trestu zpátky mezi lidi morálně defektního člověka, který zprznil dítě, aby třeba mohl takové zločiny opakovat, představuje falešnou humanitu a pokřivené pojetí práva. „Mírnost vůči zločinci je krutostí vůči veřejnosti.“