Jsem ženská

Výbor z díla Anny Świrszczyńské (1909-1984) obsahuje průřez šesti sbírkami významné polské básnířky. Český čtenář tak poprvé získává možnost seznámit se v knižní podobě s její spontánní a nepatetickou poezií, reflektující jak intimní chvíle, tak velké historické události. Verše Anny Świrszczyńské se opírají o autorčinu teorii básnické tvorby, která akcentuje poezii emocionální a angažovanou, jež má lidem pomáhat žít i umírat a která má také mluvit ve jménu ponížených a trpících. V některých básních se spojuje neskrývaná erotická tematika s vědomím obtížnosti ženského údělu, jiné představují jedinečnou výpověď o člověku v nesnadných časech okupace a ty, které byly napsány nejpozději, přinášejí vzpomínky na dětství a ztracené blízké. Básnířka, dramatička a autorka knih pro děti Anna Świrszczyńska (1909-1984) vydala svou první sbírku Básně a próza (Wiersze i proza) v roce 1936 a přes nepříznivé vnější okolnosti se věnovala psaní i za druhé světové válk, během níž se angažovala v odboji. V 70. letech jí v nevelkých časových odstupech vyšlo několik sbírek, v nichž plně rozvinula svoji osobitou poetiku. Tituly měly u polské čtenářské veřejnosti značný úspěch a dočkaly se několika reedic. Jedno ze souborných vydání autorčiných veršů připravil roku 1997 Czesław Miłosz, který o Anně Świrszczyńské napsal také monografii Jakého jsme to měli hosta (Jakiegoż to gościa mieliśmy, 1996). Anna Świrszczyńska zemřela roku 1984. Den před operací, kterou nepřežila, napsala svou poslední báseň Zítra mě budou kuchat (Jutro będą mię krajać).