Pranýř

Německý analytik, autor a softwarový inženýr Michael Winkler staví na pranýř zažitá klišé o svobodě Dnes smíte diskutovat o tom, kolik andělů se vejde na špičku jehly. Smíte dokonce zpochybňovat, že vůbec nějací andělé jsou. Co však ale rozhodně nikdy nesmíte, je začít počítat, kolik mrtvol lze spálit pomocí pár tun koksu, přinejmenším ne tehdy, jestliže jde o pálení, které mělo probíhat před 65 lety v Osvětimi. A už vůbec nikdy se nesmíte zeptat, jak to, že z jednoho a půl milionu Židů v Hitlerově mocenském teritoriu jich bylo zavražděno 6 milionů a devíti milionům je vypláceno odškodné. Tato svoboda vám byla odňata. o dekadenci Biologicky vzato jsou homosexuálové samci a samičky – jež existují i ve zvířecí říši – předurčenou potravou pro vlastní druh. Starají se o zachování druhu tím, že se nechají sežrat, aby otec a matka zvíře mohli nadále pracovat na svých potomcích. Alfa vlk se páří a ostatní vlci chrání dorostence smečky. Žádného vlka však nenapadne trpět ve smečce alfa samce homosexuála. Vlci si dekadenci nemohou dovolit. o válečném umění USA Vést válku á la USA znamená posadit se do útočného bombardéru B-2 a bombardovat. Nebo se posadit do bombardéru B-52 a bombardovat. Ovšemže se lze posadit také do stíhačky F-16 a „bombardovat“. Pro boj z blízka se posadíme do útočného vrtulníku Apache a – „bombardujeme“. Na zemi se nakonec posadíme do tanku Abrams a ostřelujeme. (Pozor: tanky ostřelují, ty nebombardují!) Vlastní nohy potřebují američtí vojáci při své „útočné obraně“ jen tehdy, když se chtějí dostat z kasina do poradní místnosti a odtud do příslušné válečné mašinky. Nezvyklé, že? A to je jen začátek…