A bylo jitro

Hrdinou této mimořádné knihy je arabský novinář, který vystudoval izraelské školy. Píše hebrejsky a pracuje jako reportér pro izraelské noviny. Jeho národnost mu umožňuje přístup do arabského prostředí a on pro své noviny přináší pravidelné reportáže o událostech na Západním břehu. Po násilných potyčkách, při nichž izraelská armáda potlačí palestinské demonstrace, však před ním vyvstane otázka osobní identity. Jeho reportáž je kritická a on následně ztrácí své postavení v redakci. Ve snaze řešit existenční problémy se rozhodne odstěhovat se spolu s rodinou zpět do arabské vesnice, z níž pochází. Brzy si však uvědomuje, že arabská společnost, kterou znával, se změnila. Vesnice je plná náboženského fundamentalismu, který je vyhrocený pocity nepřátelství vůči izraelskému státu. Jeho situace se ještě zhorší, když jednoho rána izraelská armáda bez jakékoli zřejmé příčiny vesnici neprodyšně uzavře a odřízne od dodávek potravin, vody, elektřiny i od spojení s okolním světem. V mezních chvílích se pak, podobně jako v Pánu much Williama Goldinga, začínají rozpadat i civilizační pouta a nastupuje barbarství. Hrdina knihy má řadu autobiografických rysů. Sajjid Kašua sám pracoval pro izraelské noviny a televizi a jeho reflexe krize identity, kterou mu přinášelo zaměstnání hebrejsky píšícího arabského novináře, je mimořádná, stejně jako jeho svědectví o komplikovaném a tragickém vztahu mezi Araby a Židy, kritické k oběma stranám.