Buď, kde jsi

Fantaskní, lehce humorný příběh o hledání stálosti v nestálé době. Do mého sebechlácholení se náhle ozval známý hlas: „Zestárni u svého díla.“ Byl to zas pouštní otec narušitel. Pohlédl jsem na něj a pomyslel si, jak je ten chlap neaktuální. Sedí celý život v nějaké jeskyni – nejspíš kdesi na Sahaře, kde každý den trvá dvanáct horkých hodin a noc dvanáct hodin mrazivých. A když vyhlédne ven z jeskyně, vidí jenom kamení. Prožívá léta stále stejných dní na stále stejném místě v rytmu stále stejných činností – tisíce odezpívaných žalmů, tisíce odpletených košíků, a rozptýlení žádné. Klidně by si mohl jít do Alexandrie nebo jinam, ale on zůstává. Proč to dělá? A jak to může snést? „Jsi zvědavý?“ usmál se soused. „Však brzy uvidíš. Povedu tě.“ Štěpán Smolen (*1983) pochází z Českého Krumlova. Ve školce se naučil zavazovat si tkaničky jako poslední. Přijímačky na základní školu udělal až napodruhé, řidičák napočtvrté. Absolvoval Ústav filozofie a religionistiky na Filozofické fakultě UK v Praze. Aby pak s touto kvalifikací nezhynul hlady, živil se jako ošetřovatel v nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze pod Petřínem. Vstoupil do semináře, vystudoval Katolickou teologickou fakultu UK a stal se knězem litoměřické diecéze. Nyní působí v Jablonci nad Nisou.