Golem metla Čechů

SS-Obersturmbannführer Walter Jacobi přišel do Prahy jako důstojník německé tajné služby Sicherheitsdienst (SD) již v roce 1939. V říjnu 1941 byl pozván na jednání o situaci českého úřednictva konané na Hradě z podnětu protektora Heydricha. Hovořilo se zde mimo jiné o zednářích, od nichž měl být očištěn český úřední aparát. Velitel Tajné státní policie Geschke byl poté pověřen sestavením kompletních seznamů zednářských lóží a jejich členů a Walteru Jacobimu uložil využít spisy, které se vedoucím úsekem SD podařilo shromáždit, pro účely osvěty obyvatelstva. Tak se z jeho přibližně měsíc trvajícího úsilí zrodil spis o tragickém pádu českého nacionalismu, jenž vyvolali židozednáři ve vedení Masarykova státu. Jako hlavní faktografický podklad posloužil autorovi spis žurnalisty, politika a zakladatele svobodného zednářství skotského obřadu v Československu Františka Síse, pojednávající o počátcích zednářství v ČSR. Pražský Sicherheitsdienst měl k dispozici přímo autorův rukopis. Ten jako příslušník německé zpravodajské služby pochopitelně mohl libovolně čerpat i ze všech českých civilních, vojenských a zpravodajských archivů, k nimž SD po zřízení Protektorátu z logiky věci získal přístup. V knize se tak nacházejí nejen četné otisky originální korespondence zednářských lóží, ale kupříkladu i faksimile skautské příručky z března roku 1938, která mj. dává českým skautům poučení, že V životě byl naším sluncem ideál svobodného zednářství, president Osvoboditel Dr. T.G. Masaryk., nebo obsahuje pozoruhodně devótní prosbu Vy, velicí zednáři zašlých věků, shlédněte s Věčného Orientu na naši mládež. Pomocí konkrétních jmen aktérů a jejich funkcí je zmapováno nejtěsnější propojení České obce sokolské, jakož i nadstátního hnutí Slovanského Sokola se svobodnými zednáři a Židovstvem. Toto hnutí se ústy Židovské strany dokonce pokoušelo přimět Sokol k bojkotu berlínské Olympiády. Třebaže president Masaryk, narozdíl od Edvarda Beneše, k žádné zednářské organisaci oficiálně nepatřil, byl v kruzích svobodných zednářů přesto nazýván svobodným zednářem bez zástěry. Byl československý stát po První světové válce šťastným vyvrcholením upřímné touhy českého a slovenského národa po společné samostatnosti, anebo jedním z řady umně kašírovaných internacionalistických projektů svobodného zednářstva vedeného šesticípou hvězdou?