Tekutá modernita

Kniha zpracovává jeden z klíčových konceptů, s nimiž přišel slavný sociolog Zygmunt Bauman. Podle něj ideu tekuté modernity charakterizuje individualismus, narůstající pocit nejistoty a privatizace ambivalence. Jde o chaotické pokračování moderny, kdy jedinec může volně přejít z jedné sociální pozice do jiné. Typickým rysem tekuté modernity je nomádství, člověk proplouvající světem jako turista, měnící místa, zaměstnání, partnery, hodnoty, politickou a sexuální orientaci, aniž by vytvářel a participoval na tradičních sítích vztahů a zodpovědností. Ty jsou nahrazeny osobní, zcela individuální volbou. Zkoumání změn, které znamenají nástup tekuté modernity pro lidskou situaci, rozděluje Bauman do pěti částí, ve kterých podrobně analyzuje proměny základních moderních konceptů: 1. úsilí o emancipaci, 2. myšlenku individualizace představu, že je na jedinci, aby se sám stal tím, kým chce být, 3. představu pokroku a práce jako prostředku, jak ovládnout budoucnost, 4. oddělení času a prostoru, 5. národní stát. Zygmunt Bauman (19252017) byl polsko-britský sociolog a filozof, jeden z nejvýznamnějších teoretiků společenských věd. Zabýval se otázkami modernity, holokaustu, postmoderního konzumerismu apod.