Stín kapradiny

Novela Stín kapradiny, kterou Josef Čapek napsal v roce 1930, vypráví příběh dvou pytláků, kteří utíkají před spravedlností. Prosté, ale silné epické jádro je ustavičně narušováno lyrickými vsuvkami, v nichž autor dokonale uplatnil své malířské vidění světa. Prostředí lesa, v němž se děj odehrává, je nejprve útočištěm obou hrdinů, místem svobody a opojení krásou. Brzy se z něj však stává spíše vězení, z něhož lze jen stěží uniknout, neboť hrdinové neprchají jen před strážníky, ale nepřítele si nesou také ve vlastním nitru. Příběh tak nabývá charakteru filosofického podobenství o kráse i tragičnosti pomíjivého života, o zločinu a trestu, vině a svědomí a o osudu malého člověka uprostřed nekonečného vesmíru. Kombinace dobrodružné dějové zápletky, lyrických obrazů a myšlenkového přesahu činí ze Stínu kapradiny stěžejní a jedinečné dílo české meziválečné literatury.