Pilot bombardéru

Sovětské bombardéry sice sehrály nesmírně důležitou roli při porážce Němců na východní frontě, jejich přínos celkovému vítězství je ale dosti opomíjen. Tyto barvité memoáry pomáhají onu mezeru alespoň částečně zaplnit. Autor, jeden z předních sovětských bombardovacích pilotů, který létal po celou válku, vypráví svůj příběh od temných chvil roku 1941, kdy se Sovětský svaz stal cílem útoku, až do okamžiků, kdy naopak bylo obsazeno Německo a kdy padl nacistický režim. Podává živé svědectví o svých zkušenostech z více než tří set bojových letů nad bojišti v Rusku, na Ukrajině, v Polsku i v Německu. Svědectví, jež neztrácí nic na čtivosti. Své první válečné zkušenosti získal Vasilij Rešetnikov na podzim 1941, kdy se stal pilotem těžkého bombardéru. Popisuje své první nálety - nebezpečné denní průniky hluboko do nepřátelského území - a vypravuje o všech nebezpečích, jež byla s jeho činností spojená - byl sestřelen, musel vyskočit s padákem, nouzově přistával, zažil smrt kamarádů. V prvních zoufalých měsících války sovětské předválečné bombardovací letectvo utrpělo katastrofální ztráty, když jeho letouny musely provádět sebevražedné nálety bez stíhací ochrany. Pro Rešetnikova, ale i pro další nezkušené sovětské piloty, kteří den co den vzlétali v pokusu přibrzdit německý postup, to bylo hrozné období. V pozdější fázi války došlo na nebezpečné dálkové noční operace, často za doslova příšerných povětrnostních podmínek a bez toho, že by se dala očekávat jakákoliv milost od německých protiletadlových dělostřelců a stíhačů. Rešetnikov všechny tyto operace popisuje barvitě, ale bez zbytečného sentimentu. Obrací se zpět i k dobám poválečného rozvoje sovětského letectva, kdy působil jako vysoký důstojník, a nabízí nám fascinující pohled do zákulisí bombardovacího letectva v horkém období studené války.