Bylo nás pět / Spisy Karla Poláčka, svazek 14

Knížka Bylo nás pět nemá v Poláčkově díle obdoby. Jedná se o skutečný klenot moderní české literatury, který patří k zázrakům naší mateřštiny. Je to báseň v próze, klukovskýma očima viděný rok na maloměstě. Podle ročních období můžeme příběh rozdělit na drobné časově ohraničené události, jako je pouštění draka, ohníčky, příhody ve škole, koupání, příjezd cirkusu a další. Poláček čerpá z jazyka tehdejšího maloměsta, ozvláštněného mistrovsky zvládnutým jazykovým žertováním. Díky němu dobové fráze v ústech jeho hrdinů ztrácejí svůj původní význam a stávají se básnickým prostředkem. Jedná se o vůbec poslední Poláčkovo dílo, které bylo po celou dobu německé okupace ukryto v tajné zásuvce nakladatelství. Překvapení čtenáři je dostali do ruky poprvé až v roce 1946, dva roky po autorově smrti v koncentračním táboře v Osvětimi. Před krutou současností se Poláček uchýlil k nostalgii. Zatímco mnozí jiní si zoufali, on statečně psal kouzelnou fatu morganu inspirovanou svým dětstvím, laskavý sen uprostřed tehdejší strašné válečné reality.