Krakonoš

Výbor 109 příběhů o Krakonošovi byl pořízen z knih Paula Johannesa Praetoria, a to z třísvazkového díla Daemonologia Rubenzalii Silezii (Lipsko, 1662-1665) a z knihy Satyrus Etymologicus (Lipsko, 1672). Tento autor podle obecně přijímaného názoru zachovává nejvěrohodněji nejstarší Krakonošovu podobu, jak se o ní vypravovalo mezi českými a německými obyvateli celé oblasti Krkonoš, v severovýchodních Čechách a v přilehlé části Slezska. V příbězích o Krakonošovi Praetorius organicky skloubil naivně realistický pohled na skutečnost se smyslem pro grotesknost situací, jejich vtipné zápletky a jadrný, lidový humor. Obratně střídá příběhy, v nichž vítězí lidová moudrost, étos lidu s jeho názorem na vítězství dobra nad zlem, spravedlnosti nad křivdou a podvodem, s příběhy, které ukazují hrůzu, úděs, démonii, zlo.