Buh v renaultu

Čtvrtá povídková knížka nejúspěšnějšího českého spisovatele přináší směs pocitů a nálad, jejichž spojnicí je empatie. Mistr silné, mnohdy překvapivé pointy tentokrát nechává svou osvědčenou zbraň často oněmělou. Vzdává se toho, co je bezpečně efektní, ve prospěch toho, co je nebezpečně pravdivé. Hrdinové vieweghovsky svěžích povídek prožívají naše pocity, touhy a strachy—a nabízejí katarzi, která každý takový akt nevyhnutelně doprovází. Ohlasy z médií: —————————- Textem prolíná sebelítost, kterou střídají soubory životních mouder, uvažování nad stárnutím, vyčerpaností a vyčpělostí. Škoda, že se Viewegh neodvažuje jít v tématech hlouběji a ohledává je jen jaksi povrchově, situačně. Posteskne si, že sexuální výkony jsou odlišné ve dvaceti a v padesáti, tím však s tématem končí. - Lucie Zelinková pro deník Právo