Čtyři domovy a stesk

Román Čtyři domovy a stesk získal Eškolu Nevovi, jednomu z nejlepších a nejoceňovanějších současných izraelských autorů, brzy po svém vydání mezinárodní slávu a uznání. Vykresluje poutavý obraz izraelské společnosti, již rozdělují hluboké trhliny mezi Izraelci a Araby, ortodoxními a sekulárními Židy, Sefardy a Aškenázy. Příběh se odehrává na pozadí mírových jednání v Norsku v roce 1995, zavraždění předsedy vlády Jicchaka Rabina a následných teroristických útoků. Vystupují v něm tři různorodé dvojice, které spojuje místo, v němž bydlí osada Castel, původně arabská, avšak opuštěná během Války za nezávislost svými arabskými obyvateli. Studenti Amir a Noa zde hledají svůj první domov v podnájmu u manželů Zakianových, imigrantů pocházejících z Iránu, jež rozděluje vztah k religiozitě a způsobu života podřízenému náboženským pravidlům. Zatímco Moše by pod vlivem svého bratra rabína chtěl, aby se jeho rodina více přiklonila k tradičnímu židovskému náboženství, jeho žena Sima rezolutně odmítá vychovávat své děti v ortodoxním duchu. Třetí dvojicí jsou pak manželé Rouwen a Nechama, ochromení smrtí syna padlého v Libanonu. Rodinnou krizí však trpí nejvíce jejich mladší syn Gidi. Do osady přichází za prací také starý palestinský dělník Sádik, narozený v domě Zakianových, ze kterého utekl se svými rodiči, když byl ještě malý chlapec. Všichni tito hrdinové se vypořádávají se svými traumaty a snaží se znovu vybudovat či nalézt svůj domov.