Chalupiáda aneb Deník odvážné budovatelky

Jak se nic netušíc vrhnout do přestavby chalupy a zažít tak nespočet absurdních, infarktových i komických situací. Jak se nahrazuje chybějící projektová dokumentace okamžitou improvizací? Proč si brát hasicí přístroj, když může shořet kus střechy? Proč nevytvořit místo pevné podlahy trampolínu? Proč nezaplatit několika pracantům, když by stačil jeden nebo dva? Dlouho jsem se rozmýšlela, zda mám vůbec sepsat, a hlavně zveřejnit své budovatelské paměti. Nakonec zvítězilo přesvědčení, že se určitě někde nachází alespoň jedna občas zoufalá budovatelská duše, jako jsem byla já. A že jí možná spadne kámen ze srdce, až si přečte, že „v tom“ není sama. Zdravím ji.