Jana Reschová a kolektív
Státověda. Stát. Jednotlivec. Konstitucionalismus
Monografie přináší výklad všech základních pojmů a institutů státovědy, jako je státní suverenita, vztah státu, společnosti a jednotlivce, ochrana lidských práv, ústavnost, dělba moci ve státě a fungování jednotlivých složek demokratického právního státu včetně politických stran a volebních systémů. Autoři ve výkladu státovědných otázek nabízejí nejen tradiční analýzu klasických institucí státu, ale mají vždy na zřeteli i dynamiku jejich současného vývoje v globalizovaném světě. Text je důsledně veden myšlenkou, že „studium klasických institucí má význam v tom, jak ve svém výsledku posouvají úděl člověka, jak přispívají k jeho emancipaci, jak nebrání nad míru, která je nezbytná, projevům jeho individuální a společenské svobody“. Výklad je ve značné míře opřen o studium pramenů, a to nejen právních, ale i dokumentů z příbuzných oborů politologie, sociologie, historie, filozofie, ekonomie či mezinárodních vztahů. Ve stejné míře autoři podávají ke svým závěrům srovnání s německou, francouzskou i angloamerickou naukou a sledují vývoj jednotlivých institutů od antických kořenů přes osvícenství až po současnost. Autoři tedy ve svých kapitolách nabízejí konfrontaci názorů klíčových autorů, stanovisek či rozhodnutí státních orgánů k dané problematice. Každá z kapitol je ukončena shrnutím a náměty k dalšímu přemýšlení o tématu. Kniha tak může sloužit jako základní literatura pro studenty právnických fakult, ale nabízí nové otázky a podněty také ústavním právníkům, politologům, sociologům či filozofům.
Monografie přináší výklad všech základních pojmů a institutů státovědy, jako je státní suverenita, vztah státu, společnosti a jednotlivce, ochrana lidských práv, ústavnost, dělba moci ve státě a fungování jednotlivých složek demokratického právního státu včetně politických stran a volebních systémů. Autoři ve výkladu státovědných otázek nabízejí nejen tradiční analýzu klasických institucí státu, ale mají vždy na zřeteli i dynamiku jejich současného vývoje v globalizovaném světě. Text je důsledně veden myšlenkou, že „studium klasických institucí má význam v tom, jak ve svém výsledku posouvají úděl člověka, jak přispívají k jeho emancipaci, jak nebrání nad míru, která je nezbytná, projevům jeho individuální a společenské svobody“. Výklad je ve značné míře opřen o studium pramenů, a to nejen právních, ale i dokumentů z příbuzných oborů politologie, sociologie, historie, filozofie, ekonomie či mezinárodních vztahů. Ve stejné míře autoři podávají ke svým závěrům srovnání s německou, francouzskou i angloamerickou naukou a sledují vývoj jednotlivých institutů od antických kořenů přes osvícenství až po současnost. Autoři tedy ve svých kapitolách nabízejí konfrontaci názorů klíčových autorů, stanovisek či rozhodnutí státních orgánů k dané problematice. Každá z kapitol je ukončena shrnutím a náměty k dalšímu přemýšlení o tématu. Kniha tak může sloužit jako základní literatura pro studenty právnických fakult, ale nabízí nové otázky a podněty také ústavním právníkům, politologům, sociologům či filozofům.
| Jazyk | slovenský |
| Vydavateľ | Wolters Kluwer |
| Rok vydania | 2019 |
| Počet strán | 484 |
| Typ viazania | Knihy viazané |
| Hmotnosť (g) | 853 g |
| Rozmery (š-v-h) | 239x165 |
| EAN | 9788075526953 |
| Dodacia doba | nedostupné |













