Mýcení

Román Mýcení z roku 1984 je autobiografickým příběhem a zároveň autorovým stanoviskem k otázkám umělecké tvorby. Rámec vyprávění je jednoduchý. Vypravěč se účastní „umělecké večeře“ na počest předního herce Dvorního divadla. Z ušáku v ústraní pozoruje dění a zároveň se před jeho vnitřním zrakem odvíjí příběh mrtvé přítelkyně. Bernhard si bere na mušku pokrytectví a služebnost „umělecké společnosti“, její míjení se s uměleckou pravdou. Nemilosrdná kritika je i zde bytostně spjata s komikou, s uměním nadsázky a často i s vědomou provokací; někteří protagonisté „umělecké večeře“ se v knize poznali a zažalovali Bernharda za nactiutrhání.