Škrábanice

Hrdinové sedmera povídek Jaroslava Formánka dospívají k ostrému vědomí přítomnosti jako trvalého napětí mezi dotíráním paměti, která unikavě vzdoruje našim pokusům vtisknout minulosti smysl, a neodbytnou nutností volit další krok na cestě do budoucnosti, jejíž jedinou jistotou je úžící se horizont. Číhavé úzkosti, neovladatelné zlobě, plíživé rezignaci a dalším věrným průvodcům člověka Formánek ve svých povídkách nahlíží pod jejich vynalézavě potměšilé masky rytmizovaným sledem úsporných popisů, fragmentů vnitřní řeči a náběhů k dramatickému dialogu. Prostřednictvím osobitého stylu, který vyznačuje neuhýbavá pozornost k pravému stavu věci, navrací Jaroslav Formánek přítomnosti její znepokojivou naléhavost.