Rudá sfinga

Románem Rudá sfinga (1865) se Alexandre Dumas vrací do doby vlády Ludvíka XIII., do níž zasadil i svůj nejslavnější román Tři mušketýři. Znovu se octneme v samém srdci 17. století, na dvoře slabého krále, jeho silného ministra Richelieua, na dvoře plném intrik a vnitřních zmatků, které zasáhly celou Evropu. Děj začíná právě ve chvíli, kdy bylo dobyto La Rochelle, a před králem či spíše jeho geniálním ministrem vyvstávají další problémy: Richelieu, jemuž jde především o blaho Francie, musí především upevnit svoji moc, dále je potřeba odhalit autory spiknutí, které stálo život Jindřicha IV., připravit tažení do Itálie, a pak je tu problém, snad největší: Anna Rakouská stále ještě nedala francouzskému trůnu dědice… Dumase fascinuje osoba kardinála de Richelieu, jemuž dal historik Michelet přezdívku Rudá sfinga. Osoba muže obávaného, nenáviděného i obdivovaného, který však ovlivnil Francii do té míry, že vládu Ludvíka XIII. lze nazvat epochou kardinála de Richelieu. Dumas svým románem z nejslavnějšího údobí francouzských dějin netvoří pokračování Tří mušketýrů, ale jejich důstojný protějšek.