Zlatá kniha komunikace

Nelze nekomunikovat. Výměna informací s okolím, tj. komunikace, je přesně to, co odlišuje živé organizmy od neživých. U tvora homo sapiens je pak na nejsložitější úrovni. Mezi žádnými jinými tvory neplatí to, co platí u člověka. A sice: Rozdíl mezi dobře komunikujícím a špatně komunikujícím, rozdíl v životní úrovni, pohodě, míře rozvoje osobnosti, v celkové kvalitě života je obrovský. V žádném jiném oboru kromě oboru komunikace neplatí tak ostře toto pravidlo: Znalec oboru, profík, má velkou a univerzální výhodu před neznalcem, amatérem. Znalost komunikace posiluje, podtrhuje, znásobuje všechno ostatní, co znáte. Veškerou vaši odbornou kvalifikaci, vzdělání, lidské kvality. Neznalost komunikačních dovedností, amatérismus v komunikaci tohle všechno znehodnocuje; decimuje výsledek vašeho mnohaletého úsilí ve školách všech stupňů i v následných odborných kurzech. Kdybyste stáli v odborném knihkupectví před širokými a vysokými policemi s manažerskou literaturou, kdyby vám nějaký kouzelný dědeček dal deset let času, kdybyste si všechny ty knihy koupili a prostudovali, kdybyste pak to nastudované oprostili od balastu a setřídili - máte zhruba jádro Zlaté knihy komunikace. Aby však nedošlo k omylu: Zlatá kniha komunikace, i když stojí na ramenou mnoha předchůdců (které poctivě uvádí v seznamu literatury) , se rozhodně nedá nazvat kompilátem. Už její styl je netypicky jedinečný - strhující, čtivý, připomínající poutavou beletrii. Světovým unikátem pak je kapitola této knihy pojednávající o psychovzorcích (r). Psychovzorce (r) jsou jednou z mála oblastí aplikované vědy, kde jsme předběhli zbytek světa o celou generaci. Šesté vydání Zlaté knihy komunikace obsahuje pojednání o multimetodách a unimetodě, které systém psychovzorců zastřešují.