Sedm světel architektury

John Ruskin byl jedním z nejvlivnějších myslitelů 19. století. V širším povědomí figuruje především jako podporovatel Williama Turnera a prerafaelitů, případně jako neúspěšný manžel, jehož selhání nepřestalo budit voyeurskou zvědavost. Nás však bude zajímat coby vynikající umělecký kritik a autor provokativních estetických i společensko-ekonomických teorií, jehož vizi morální a sociální obnovy světa prostřednictvím umění, architektury a designu převzali a rozvíjeli zastánci velmi rozmanitých názorových pozic. Ironií osudu se na něj odvolávali nejen kritikové kapitalismu a milovníci gotické architektury, ale také avantgardisté odmítající tradici a přesvědčení o převaze nového nad zděděným. Avšak Ruskin byl kulturní pesimista a antimodernista, který už v polovině 19. století tušil, že perspektivy nabízené technickým pokrokem nemusí být nutně zárukou lepšího a šťastnějšího života.