K boji připraven

Generála americké námořní pěchoty Tonyho Zinniho poznala během čtyřiceti let služby armáda i politický establishment jako „válečného diplomata“ a jednu z nejotevřenějších vojenskopolitických osobností. Prokázal svůj charakter a své schopnosti mimo jiné ve Vietnamu, v Somálsku a v době příprav na údery proti Iráku i teroristům al-Kajdá. Získal uznání za vedení nebezpečných mírových misí v Africe, Asii i Evropě a sloužil pak jako zvláštní zmocněnec ministra zahraničí Colina Powella na Středním východě. Nesouhlas s válkou v Iráku v roce 2003 s jejími pravděpodobnými důsledky přispěl k jeho odchodu z armády. Nikoli však k tomu, aby mlčel. Tom Clancy nám nejen přibližuje Zinniho pozoruhodnou osobnost a generálovy osudy, nýbrž i jeho kontroverzní názory na válku ve světle nových skutečností našeho světa. Tyto skutečnosti ostře kontrastují s okolnostmi, za nichž odcházel jeho otec do druhé světové války, podle Zinniho poslední „poctivé války“ – poslední co do morální průzračnosti, snadno identifikovaného nepřítele, bezprecedentní jednoty národa, hrdosti na ty, kdo sloužili v uniformě. Pak přišel velký problém v podobě vietnamské války, pro Spojené státy nejdelší a podle Zinniho soudu nejméně přijatelné, jejíž hrdiny americký národ vůbec neuznal a neocenil. Východisko z problémů, které v americké společnosti a armádě vyvolala, vedl k její úplné profesionalizaci. Na povrch však vystupují problémy nové: poslední válka v Iráku signalizovala citelný úbytek zájemců o placenou vojenskou službu. Válka proti Saddámovi jako by splynula s hrozbami terorismu a signalizovala zásadní změnu podmínek vedení války vůbec. Zinni se v této souvislosti zmiňuje o nadnárodních hrozbách v podobě nestátních subjektů, jako jsou nadnárodní kriminální sítě, extremistické organizace aj. Zdrojem hrozeb se stanou i regionální hegemoni a „ničemné státy“, které se poučí z lekcí iráckých válek. To všechno bude klást nesmírné netradiční nároky – a nejen na ozbrojené síly USA.